Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deprese duše i těla aneb Hejkal 21. století

9. 06. 2014 8:00:00
V několik příšpěvcích bych se rád zamyslel na lidskou myslí a dal ji do kontextu s dalšími faktory naši společnosti nebo námi samými. Abych nemusel vkládat jeden mnoha stránkový dokument, který odrazuje od čtení jenom svým rozsahem (zejména na bloku), rozdělil jsem ho na několik čtenářsky přívětivějších částí, které na sebe budou navazovat. Budu rád, když k těmto myšlenkám vyjádříte - pozitivně i negativně. V této oblasti totiž, dle mého názoru, předsatvuje jakákoliv diskuze, plus.

DEPRESE DUŠE I TĚLA, ANEB HEJKAL 21. STOLETÍ

Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že se nám ze všech stran podbízí myšlena - ŽIJ JEDNODUŠE! Uspokoj své potřeby rychle, uspokoj je jednoduše a hlavně... Nad ničím moc nepřemýšlej a nepátrej. Přesně ta myšlenka, která nás tak bavila ve známém českém filmu.

Žijeme ve 21. století, a většina lidí si dle mého názoru stále myslí, že důkazem zdraví je, že nás nic nebolí. Být nemocný znamená, kašlat, mít špatnou pleť, alergii... Ano, to nemoci bezesporu jsou. Naše tělo nám dává hmatatelný důkaz, že je něco špatně. Ale jsou to pouze nemoci fyzické?

Nemoci psychické zůstávají v dnešní době zakládající si na vědeckých poznatcích, pokročilém školství, zdravotnictví, někde v pozadí. Lidé o nich nemluví. Konverzace o nich neprobíhá stylem: „Čau jak, je?“ „Ale, máme zlomenou ruku...“. Dovedete si představit, že někoho potkáte a konverzace bude probíhat: „Čau, jak je?“ „Ale, mám teď nějaké problémy, musím brát antidepresiva...“ Já tedy ne. Naopak, tváříme se, jako by vůbec nebyly. Neexistovaly. Úporně se snažíme vytěsnit je z vědomí.

Dokážu pochopit, že lidé ve 14. století věřili, že když se v lese ozvalo zaječení, domnívali se, že je to hejkal. Nedokázali si to nijak vysvětlit a řešení problému si tedy zjednodušili – vyřešili ho tak, že ho označili za hejkala. Ale ve 21. století? Lidská psychika a její nemoci jsou poměrně dobře zmapovány, není to neznámý zvuk v lese.... A přece, nemoci duše jsou pro nás pořád tím hejkalem. Máme z něho strach, neradi o něm mluvíme. Je to totiž strašlivý lesní přízrak.

A přitom psychika je pro člověka zcela ztěžejní. Pokud jí a její nemoci budeme považovat za pohádkovou bytost, příšeru z jezerní kotliny, pravděpodobně se nikdy nikam neposuneme. Zůstaneme omezeni jako jednotlivec, protože nebudeme chápat výraznou část sebe sama, tak i společnost jako celek. Protože pokud se jednotlivci domnívají, že psychika je nevyzpytatelný hejkal, těžko doufat v celospolečenský rozkvět. Ten je možný pouze se svobodnou myslí.

Příště: MYSL A TĚLO JEDNO JSOU

Autor: David Hyšpler | pondělí 9.6.2014 8:00 | karma článku: 4.23 | přečteno: 265x

Další články blogera

David Hyšpler

Loterie - zůstat či jít?

Nevím, jestli by byly tzv. exity (grexit, brexit, czexit) pro tu kterou republiku dobré nebo špatné. Je ale jasné, že vyhrají vždy politici – ti na vítězné straně.

10.6.2016 v 7:30 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 139 | Diskuse

David Hyšpler

Hrál jsem hru "Dej výpověď O2"

Po dlouhých letech jsem se rozhodl zrušit pevnou linku. V tu chvíli, aniž bych to tušil, byla zahájena hra s názvem "Dej výpověď O2". Hra plná zvratů. Ale i naděje!

27.5.2016 v 7:30 | Karma článku: 35.13 | Přečteno: 2350 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Co zas v tý televizi dávají?

Jak jsem si včera vymýšlel nebe, tak jsem zapomněl na Thora Heyerdala, který kdysi dávno podnikl cestu z peruánského města Callao na Velikonoční ostrovy s partou dalších, jemu podobných magorů, na balsovém voru.

19.8.2017 v 16:37 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 356 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Již vzhůru fšitcí psanci této země! Do voleb. boje za fšeckny kovboje

Kéž vláda věcí tvých/jejich do všech sekretariátů partajních, jakož i jejich kLIDE, se navrátí. A tak každej jen tu svou píseń jedinnou si broukej. A bude to fšecko, snad, až OU KEJ! A tůto znáte? (VIZ NÍŽE)

19.8.2017 v 14:41 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 317 | Diskuse

Pavla Kolářová

Každému z nás občas uletí... (Věnováno dávným kamarádům z dětství...)

Prázdniny nějak moc rychle utíkají. Tý se to mluví, když se mohla celý dva měsíce jen tak flákat, řeknete si možná. Tak ano i ne..., ale to je věc názoru. Zkrátka, dnes jsem si vzpomněla na takový ty opravdický prázdniny, který...

19.8.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 204 | Diskuse

Vlastík Fürst

Co na mne štěkáš?

Už jste někdy jedli psa? Prý, když je dobře upraven, chutná stejně výtečně, jako dobré srnčí. „Nakonec, srnci i psy štěkají“, říkal jeden pán v šalině, „tak v čem je problém?“

18.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 321 | Diskuse

Radek Kovář

Jsem legenda a je to fajn!

Bylo tomu už dost dlouho, kdy jsem naposledy pocítil silné vnitřní uspokojení nad výsledkem vlastního pracovního, sportovního či jiného tvůrčího snažení. Až před nedávnem a zcela bez varování.

18.8.2017 v 20:10 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1873
Je mi 35, OSVČ, svobodný, mám partnerku a dítě. Zajímá mě česká politika. Snažím se na věci dívat v jiných souvislostech. Mými koníčky jsou dále film a nezávislá hudba.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.