Hrál jsem hru "Dej výpověď O2"

Po dlouhých letech jsem se rozhodl zrušit pevnou linku. V tu chvíli, aniž bych to tušil, byla zahájena hra s názvem "Dej výpověď O2". Hra plná zvratů. Ale i naděje!

Pokud máte zkušenost se zřizováním služby u operátorů, tuto zkušenost můžete považovat za nejlepší, kterou jste s operátorem mohli mít. Operátor je schopen Vám ADSL internet včetně televize zřídit, aniž k Vám vede kabel. Dokonce si už vybíráte programy, na které se budete koukat. Protože přivést kabel, to už je to nejmenší…! To je holá trivialita, se kterou se není nutné vůbec zabývat. (To jsem pospal reálnou příhodu mého kamaráda.) V této fázi je poskytovatel synonymem rčení: zázraky na počkání, nemožné do tří dnů.     

Jenže… po čase může nastat situace, kdy službu chcete vypovědět. A v tu chvíli se vřelá usměvavá tvář operátorova, mění v ksicht s velkou bradavicí na uchu, který se nejenže na Vás již neusmívá, ale raději by o Vás už neslyšel.  

Neřekne Vám ale: „Já se s tebou vůbec nechci bavit, dej mi pokoj!“ Využívá k tomuto důmyslné praktiky a Vám to dojde až po nějaké době. Takový je ten nový ksicht, kterého jste si při uzavírání smlouvy vůbec nevšimli.

Zavolal jsem tedy na zákaznickou linku a sdělil, že chci službu zcela zrušit. V tu chvíli nastává doba na ověření Vaší identity. A pokud u sebe nemáte vyúčtování, jste nahraní. Protože potřebujete Vaše referenční číslo. To je samo sebou, teď už to vím. Při zřizování služby stačí říct jméno, příjmení a adresu, a druhý den máte doma modem, a už surfujete. Jste vážený důvěryhodný klient. Ve chvíli, kdy rušíte, začínáte být podezřelý. Nedůvěryhodný. Zlořečený recidivista. Dokud poskytovateli nedáte, všechny detailní informace, visí nad Vámi velký černý otazník! Podezřelá osoba. Ve chvíli kdy splníte své informační povinnosti a člen call centr osádky Vás ve své databází označí za prověřeného, tak Vám sdělí: „Já Vás teď můžu přepojit na výpovědní oddělení, ale je tam teď strašná fronta. To byste čekal asi hodinu… Chcete si počkat?“ A tu chvíli mi dochází, že jsem celou tu dobu službu nerušil, byl jsem pouze prověřen, zda jsem oprávněn být přepojen na výpovědní oddělení.  „A nebo,“ pokračoval hlas na druhém konci, a já jsem se zároveň zaradoval a zároveň jsem se zhrozil, protože „A nebo“ může v tomto případě znamenat „já Vám to tady odfajfknu a je to hotovo“ nebo „se Vám z výpovědního oddělení pak ozvou….“ První varianta samozřejmě nenastala. A já jsem věděl, že je zle. Protože, když Vám z call centra řeknou, že se Vám k té Vaší výpovědi ozvou, tak už začínáte hru. Tu výpověď si musíte uhrát. 

Směle jsem se tedy zeptal: „A kdy se mi ozvou?“ „No, obvykle rychle, ale mají na to až 2 dny.“ „Dva dny?“ ptám se překvapeně. „Ano, ale obvykle je to samozřejmě dříve.“ Opět si v duchu srovnávám, rychlost při zřizování vs. čekání než se vůbec dovolám na to správné oddělení. Vezmu si pro jistotu pánovo jméno (jako hrozbu, kdyby se nikdo nezavolal) a sdělím mu, že tedy počkám až se mi ozvou…

Avšak ta strašlivá hrozba, vlastnictví jména muže z call centra,… jak jistě tušíte, nezabrala. Neozval se vůbec nikdo.... 

Rozhodl jsem se tedy poskytovateli napsat nevlídný dopis. V tom jsem si postěžoval, že sliby  call centra jsou jako plivanec unášený řekou, dokud se nerozplyne, a jako by nikdy nebyl… A důrazně pohrozil, že věc postoupím Českému telekomunikačnímu úřadu, a ten už jím zatne tipec. Byl jsem s tímto spokojen a představoval jsem si, jaké dusno můj trefný, sakrastický dopis v O2 udělá. To bude na call centru a na výpovědním průvan! To jsem jim to teda pěkně řekl! Liboval jsem si.

A Poslal jsem ten dopis datovkou! A podepsal jsem ho digitálně!! Což jsem považoval za zcela smrtící. Protože teď mají jisto, že komunikují nejen trefností a sarkasmem, oplývajícím zákazníkem, ale také   dokonale technologicky protřelým jedincem, s kterýmžto si tedy není radno zahrávat už vůbec. Tato kombinace mimořádného důvtipu a deklarace technologické síly nemohla skončit jinak než skvěle! 

Čekal jsem omluvný dopis. Vrácení peněz. Omluvný telefonát vedoucího call centra, ve kterém se zcela poníží a bude škemrat, abych ho již neničil dalším dopisem. Poslaným datovkou. A podepsaným digitálně!

Nepřišlo nic!

Nikdo nezavolal…

Tak jsem po měsíci, který uběhl od odeslání dopisu, musel znovu zavolat já… „Jak to s tou mou výpovědí vypadá?!“ Hromoval jsem do telefonu. Paní z call centra si mě opět ověřila. Opět jsem musel hledat vyúčtování a sdělit jí referenční číslo. A pak mi sdělila, že mě přepojí… Tak jsem si opět nechal nadiktovat její jméno a sakrasticky jsem utrousil, „kdyby se to náhodou nespojilo….“ A čekal. Již důvěrně známá čekací O2 melodie mi zněla do uší několik minut. „Reklamační oddělení,“ ozvala se paní. „Já jsem ale nevolal reklamační oddělení, já jsem se chtěl jenom zeptat, jak to vypadá s výpovědí.“ „No, víte, ta slečna, která s Vámi mluvila, nevěděla, kam Vás má přepojit, tak Vás přepojila k nám.“ Polknul jsem. Mou výpověď jistě nenašli a teď neví, co s tím. Museli mě hodit na reklamace. Protože bude co reklamovat.

Paní mě požádala, abych ji sdělil, oč tedy jde. Tak jsem jí vše odvyprávěl, načež mi sdělila: „A máte u sebe někde referenční číslo? Já Vás přepojím na výpovědní oddělení a oni Vám sdělí, jak to s tou Vaší výpovědí vypadá…“ Zalapal jsem po dechu… V duchu jsem si bryskně zrekapituloval své vynaložené úsilí, čas a shrnul dosavadní úspěchy: Po 1 měsíci a 2 dnech po telefonické výpovědi služby, jsem se dopracoval k tomu, že mě přepojí na výpovědní oddělení!

Nyní zde byly dvě možnosti. Rychle zaběhnu do spíže, otevřu si lahev šampaňského ze silvestra a uspořádám takovou malou soukromou oslavu. Protože mě přepojí na výpovědní oddělení! A nebo… Rychle v duchu shrnu všechna sprostá slova, která znám a vychrlím to na tu paní v odpovídají decibelové úrovni.

Paní ale pokračovala: „A nebo….“ Zatnul jsem ruku v pěst. „To všechno pozjišťuju a ozvu se Vám.“

A byl jsem znovu na začátku... Kombinace „A nebo“ a „ozvu se Vám“ je zaklínadlo v této hře. Postaví Vás ve hře na hrací pole s názvem „A nebo“ A to Vás automaticky vrací na start (bez 4 tisíc).

Propadl jsem skepsi. Telefonát, dopis, datovka, digitální podpis! 

Opět jsem si ověřil, že "ozvu se zanedlouhou" neznamená třeba týden či dva. Ale prý to bude do pár minut. Nevěřil jsem...

Ale, hle. Zvoní telefon! Volá paní z reklamačního, a sděluje mi, že výpověď běží, a služba bude ukončena 30. 6. 2016! Zaraduji se. Zároveň se však zarazím. Jinak to totiž v této hře nejde. Není radosti, bez smutku. Není plné číše, aniž by Vám ji operátor ihned nevylil. „30. 6. 2016?“ zeptám se. "Když jsem dával výpověď 25. 4., znamenalo by to, že výpovědní lhůta je více než 2 měsíce. Byť smluvní lhůta je sice sice také dlouhá, ale je "jenom" 42 dnů. Paní se zarazila… A jala se prověřovat, v čem tkví háček. „Ano, v systému je napsáno, že jste službu skutečně vypovídal 25.4.“ sdělila mi. Hurá! „A dostal jste ČVOP kód?“ Hrklo ve mně: „Cože? ČVOP kód?“ zarazil jsem se. „Já jsem nedostal žádný ČVOP kód…“ „Aha…,“ řekla paní… 

A je to tady. „Aha….“ Nové políčko, které Vás může vrátit na start, uvědomoval jsme si tíží okamžiku. Na „Aha…“ není odpovědi. Je to past, ze které se nelze vymotat. „Aha“ je konec. Vykřičník za slovem konec! 

„Ale víte co?“ řekla paní z reklamací.Nová naděje, než mě konečně definitivně zašlápne zabahněnýma galošema jako titěrnou otravnou veš?

„Já to tady upravím. Napíšu tady správné datum ukončení smlouvy 3.6. Tak aby to odpovídalo délce výpovědní lhůty.“

TO TA PANÍ SKUTEČNĚ ŘEKLA! Že to tam opraví! Aby to bylo správné! A už ani nechtěla přepojit třeba na supervizora reklamačního oddělení, kterýž by věc mohl postoupit O2 ombudsmanovi. 

Pak sice dodala, že si to pohlídá… Takže se tedy ještě může stát, že neviditelná temná ruka operátorova, zasáhne, vezme mě za flígr, hodí mě na políčko „A nebo…“ a potáhnu na start, ať se mi to líbí nebo ne. Ale představte si to… Existuje naděje, že hra může být ukončena. Že hra „Dej výpověď O2“ má cíl….

Zatím jsem se do něj ale nedostal….  

Pokud se chystáte tuto hru také hrát, pamatujte, že soupeř je silný, zná nečekané triky. Jako referenční číslo, ČVOP kód, má operátory call centra, kteří umějí slibovat, disponují výpovědním oddělením, které je spíše chymérou, než skutečností, a pokud nejste ve střehu, tak i reklamační oddělení Vám výpovědní lhůtu přiklepne na 2 a více měsíců, byť smluvní je 42 dnů. A vy nakonec budete rád, že jsou tak hodní, a že Vás to nebude stát další čas v této hře, kterou můžete vyhrát pouze tehdy, pokud jste vytrvalejší, než Váš protivník a Váš cholesterol dosud není na úrovni, že Pan infarkt již stojí za dveřmi a jen čeká až Vám to O2 zítra pěkně natře.   

Zlomte vaz a mnoho štěstí.