PROČ JÍT K VOLBÁM A SVÉHO KANDIDÁTA DŮKLADNĚ VYBRAT

Lidé jsou z politiky znechucení. Není se co divit. Sotva jim přestalo být špatně z pana Topolánka a pana Paroubka, jsou tu noví špílmachři, kteří si s těmi předchozími vůbec nezadají a leckdy je i předčí.  Navíc se začíná reálně ukazovat, že tabu posledních dvaceti let, kdy se o korupci pouze špitalo, že tu moo-žná je, že tu nejen korupce je, ale že tu byla celých 22 let po revoluci a byla GIGANTICKÁ. Dost pravděpodobně se za ty roky v součtu rozkradlo několik státních rozpočtů, to znamená, že částky jdou do biliónů korun. Kolik vysokých politiků bylo reálně pravomocně odsouzeno? Jeden? Dva? To nízké číslo není určitě náhodné. To by dosvědčil každý začínající statistik. 

PROČ JE TEDY DOBRÉ JÍT K VOLBÁM A PŘEKONAT NECHUŤ K POLITICE? 

Právě z výše uvedeného důvodu. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se pohybuje kolem 3,7 bilionů korun. Tolik peněz tady všichni společně za jeden rok vytvoříme. Z toho však cca. 1,6 biliónů korun tvoří peníze, které rozděluje stát a nebo státní firmy, příspěvkové organizace a jiné státem zřízené právnické osoby. 
1,6 biliónu! To je více než 40% toho, co tady za rok všichni vyděláme. 40% všeho, co tu za rok vytvoříme, svěřujeme každý rok do rukou politiků. 

V České republice je cca. 8,4 miliónů lidí s volebním právem. Volby probíhají obvykle 1 x za čtyři roky. 1 x volby do parlamentu, 1 x volby do senátu, 1 x volby do obecních zastupitelstev, 1 x krajské volby. To znamená, že každý z těch 8,4 miliónu občanů volí 4 x za 4 roky. 

Za 4 roky (běžné volební období) má stát k dispozici 6,4 biliónu korun, které rozděluje (1,6 x 4). Tyto peníze politikům svěřují právě voliči. Pokud rozdělíme těchto 6,4 bilióny korun na každého jednoho oprávněného voliče, vychází, že 1 volič dá politikům svým hlasem v parlamentních, krajských, senátních a komunálních volbách v součtu 762.000 korun! 

Představte si, že máte na svém účtu 762.000 korun. Svěříte je komukoliv? Mávnete rukou nad tím, kdo je bude spravovat? 

Cca. polovina lidí v České republice to tak dělá. Část voličů pro změnu nad svou volbou příliš nehloubá. Jsou znechuceni. Už s politikou nechtějí mít nic společného. Nechtějí pro ni hnout ani prstem. 

Ale každý takový člověk dá těm několika "vyvoleným" 762.000 korun, které on sám zaplatí z daní z příjmů, které zaplatí na sociálním pojištění, které zaplatí na zdravotním pojištění, které zaplatí na DPH, když jde na nákup, které zaplatí na spotřební dani, když si koupí palivo do auta, alkohol nebo cigarety. 

Tyto, už skoro samozřejmě odváděné peníze, skoro bez povšimnutí, ale nejsou takovou samozřejmostí, jak se může na první pohled znát. 

Tyto peníze se odvádí proto, že k tomu nastala obecná shoda. Lidé se shodli na tom, že se vyplatí odvádět část svých peněz do společné kasy a z ní platit věci, které by se jinak nedaly koupit jen tak. Silnice, nemocnice, školy, platit penze...

Ale úvodní podmínkou bylo, aby peníze, které dáme do společné kasy, byly skutečně účelně využity, efektivně investovány, byly za ně skutečně stavěny silnice, nemocnice... 

Myslím, že snad nikdo si v dnešní době nemyslí, že by tato podmínka, se kterou jsme do toho šli, byla dodržována. Naopak, já osobně se cítím podveden. 

Každý rok na výše uvedených daních, pojištěních, poplatcích, odvedu částku, která jistě představuje více než 150 tis. korun. A vzhledem k tomu, že mě správci peněz podvádí, rád bych si je nechal. Velmi by se mi líbilo mít 10 tisíc korun měsíčně navíc. Vám ne? Určitě bych je využil efektivněji. Nebo bych si je spořil s úrokem. Třeba pro své děti.

Jenomže to není tak jednoduché... Tyto peníze už mi nyní nikdo nenechá. Žádný zvolený představitel státu již neřekne, NEPLAŤME DANĚ! 

A proto je jediná možnost. Zvolit lidi, kteří těch 762.000 korun použijí tak, jak zněla původní dohoda: 
MY dáme do společné kasy část svého příjmu a VY je budete řádně spravovat, investovat, přerozdělovat.

PROTO JE DOBRÉ JÍT KE KAŽDÝM VOLBÁM A VELMI PEČLIVĚ ZVAŽOVAT KDO BUDE SPRÁVCEM MÝCH PENĚZ. 

Jsou to totiž beze vší pochybnosti skutečně MÉ peníze. Ty peníze, které mi občas chybí do výplaty, které mi občas chybí, když se mi rozbije lednička, když se dívám do katalogů, kam bych se s rodinou mohl podívat na dovolenou, kdybych ty peníze měl... 

Nemám je, a už je nikdy mít nebudu. Ale na oplátku chci, abych je nedával spravovat lidem, kteří se mi každý den smějí z televize. Co vy?