V rámci ZVS (pro neznalé - dvouletá vojna) jsem musel několik měsíců sloužit na jedné strážnici s ruskými vojáky. Naše vojna proti nim byl zelený trávníček. Tvrdá šikana, celoročně ve stanech, důstojník zkopal vojáka do krve a do bezvědomí, mnohým tam z toho hrabalo. Kontrola funkčnosti hasičáku tím, že se pootevřel a upustil (po 10 zkouškách byl na vyhození). Ale taky schopnost udělat generálku motoru auta na parkovišti, s věcma rozloženýma na stanové plachtě. A to auto se pak i rozjelo (jak dlouho ale jezdilo, nevím). Ale když si někdo příliš vyskakoval a chtěl do sféry své pravomoci zahrnout i mě, stačilo říct: "Jen to zkus, a zítra odjíždíš sloužit na čínské hranice. " A byl pokoj. Důstojník se k záklaďákovi choval jak mocipán k nevolníkovi, to byl běžný zjev. Takže žádná skvělá armáda se soudružskými vztahy narozdíl od té imperialistické, ale nas mnógo a hrubá síla.