RATHOVY KRABICE

David Rath má krabice od bot rád. Je to sezna věc, která se doma hodí. Na nářadí. Na vánoční ozdoby. Nebo na víno pro své přátele...?  

Takto dávám víno svým opravdu dobrým (obchodním) přátelům já.

Nevím jak vy, ale když mi přátelé (i obchodní) dají víno, vždy ho dostanu v krabici od bot. Je to už taková tradice. A proto se vůbec nedivím, když někdo chce dát víno poslanci, hejtmanovi, starostovi, lékaři atd. v jedné osobě, že mu víno také dá v krabici od bot. David Rath se vždy usměje a řekne: "Děkuji, pěkné balení, dali jste si záležet. Je vidět, že si mě vážíte." Protože to už tak zkrátka je - mezi příteli. To já kdybych šel dát víno poslanci, nenapadne mě nic jiného, než rychle sehnat krabici od bot. Ani si nedovedete představit, jak bych byl naštvaný, kdybych měl dát víno poslanci, a doma nenašel ani jednu krabici od bot!! Kam s tím vínem, proboha? Představte si večer, jdete za poslancem a vy doma nemáte ani jednu krabici od bot!!

Rychle nasednete do auta a jedete, co to dá, do nejbližšího Tesca, doslova prosvištíte, kolem dárkových taštiček na víno, vběhnete do obuvi, tam se rozhlédnete. Chcete něco decentního. Přemýšlíte: "Hm... ta vybledlá zelená krabice od tenisek... to není ono... Ale tahle černá...!" Chňapnete ji a běžíte tryskem k pokladně.
Doma do ní hodíte dvě flašky a jdete.

David Rath, poté, co doma vytáhne krabici od bot ze svého koženého baťůžku, zjistí, že v krabici nebylo víno, nýbrž sedm miliónů.... Co teď?! Babo raď. Poctivému Davidovi hlavou v mžiku prolétne několik šokujících dramatických scén, co by se stalo, kdyby... A trochu se mu roztřesou ruce.... Pomyslí na ty dobré lidi, kteří nemají ani na dárkovou tašku na víno, či dárkovou krabici a omylem mu dají do krabice od bot 70 balíčků po stech kusech tisícikorun... Naštěstí se to nestalo poprvé a David Rath již ví, kam s penězi! Pro tyto nešťastné chvíle, má pod podlahou dobrou skrýš, kam peníze ukryje a při nejlbližší možné příležitosti (již zítra ráno pravděpodobně) peníze vrátí. Nejdříve se však ujistí, zda to od přátel nebyl špatný žert, či dokonce provokace - to by se věru halasně zasmál. Takový hloupý žert. No, to by ho rozesmálo. A úsměvem by, jako každý boží den, mířil do poslanecké sněmovny, hrdý sám na sebe. Aby kázal dobro pro lidi. Pro ty občany, pro které to všechno dělá. Pro své přátele, pro nemocnice! Zkrátka pro celý svět, je zde. David Rath.

A jak dáváte víno přátelům Vy? Máte pro podobné omyly skrýš v podlaze?